Důvod, proč jsem byl tak opatrný ohledně invaze Izraele do Gazy s cílem totálně zlikvidovat Hamás, rozhodně nebyl ze sympatií k Hamásu, který je pro palestinský lid prokletím ještě více než pro Izrael. Bylo to z hlubokého znepokojení, že Izrael jednal ze slepého hněvu a zamířil k nedosažitelnému cíli – vymazat Hamás z povrchu zemského, jak prosazoval jeden z jeho ministrů – a bez plánu na ráno. Izrael by tak mohl navždy uvíznout v Gaze – vlastnit všechny její patologie a muset vládnout svým více než dvěma milionům lidí uprostřed humanitární krize, a co je ještě horší, zdiskreditovat samotnou izraelskou armádu, v níž se snažil obnovit důvěru Izraelců. Zcela upřímně, vzpomněl jsem si na Ameriku po 11. září. A zeptal jsem se sám sebe, co bych si přál, abych udělal víc, než jsme zahájili dvě války pomsty a transformace v Afghánistánu a Iráku, za které oni i my zaplatili obrovskou cenu?
@ISIDEWITH10 měsíců10MO
Jak osobní pocity spravedlnosti nebo pomsty ovlivňují rozhodnutí národa jít do války a je to oprávněné?
@ISIDEWITH10 měsíců10MO
Může být někdy vojenská reakce na extremismus úspěšná, aniž by se zabývala základními problémy, které takové ideologie pohánějí?